Ve srovnání s původním systémem má být EET 2.0 jednodušší jak z technologického, tak z administrativního pohledu. Podle současného návrhu se má zaměřovat zejména na tzv. kontaktní platby, tedy platby uskutečněné při osobním kontaktu mezi podnikatelem a zákazníkem.
Naopak běžné online transakce bez fyzického kontaktu mezi zákazníkem a prodávajícím by podle aktuálního návrhu evidenci podléhat neměly. Prakticky to znamená, že pokud zákazník provede objednávku prostřednictvím e-shopu a současně ji online uhradí platební kartou, taková transakce by do systému EET spadat neměla. Pokud však zákazník navštíví kamennou prodejnu a za nákup zaplatí kartou přímo na místě, mělo by se již jednat o transakci podléhající evidenci.
Samotná evidence má probíhat převážně automatizovaně prostřednictvím pokladních, platebních nebo jiných transakčních systémů používaných podnikateli. Finanční správě by se měly zasílat pouze základní údaje o transakci, zejména identifikace poplatníka, datum a čas transakce, identifikace místa prodeje a částka tržby. Nebudou se naopak evidovat jednotlivé prodávané položky ani podrobné informace o zákaznících.
Přestože technické požadavky zatím nebyly finálně zveřejněny, lze očekávat, že řada společností bude muset posoudit připravenost svých stávajících systémů a případně zajistit jejich úpravu ve spolupráci s dodavateli softwarových, pokladních nebo platebních řešení. Definitivní rozsah povinností však bude znám až po dokončení legislativního procesu a schválení konečné podoby zákona.