daňová rezidence

Nová metodika GFŘ k určování daňové rezidence: Klíčové změny v kostce

Jiří Šindelář
02.07.2026
daňová rezidence
Generální finanční ředitelství vydalo metodický materiál Informace k určování daňové rezidence fyzických osob, který zásadně sjednocuje postup finančních úřadů při posuzování daňového domicilu. Pro zaměstnance s přeshraničními aktivitami, manažery i podnikatele přinášíme stručné shrnutí nejvýznamnějších praktických dopadů.

Úplné znění metodického materiálu je dostupné na webu Finanční správy. Dokument podrobně rozvádí výklad jednotlivých kritérií pro určení daňové rezidence, doplňuje je o praktické příklady a sjednocuje postup správce daně při posuzování přeshraničních situací.

 

Striktní dvou krokový algoritmus

Určování daňové rezidence nelze zjednodušit a finanční úřady musí striktně dodržovat následující posloupnost: 

  • Krok 1 (Vnitrostátní právo): Nejdříve se posuzují výhradně česká kritéria podle zákona o daních z příjmů (ZDP) – tedy bydliště (stálý byt) a obvyklé zdržování na území ČR (obě kritéria jsou si rovnocenná). 
  • Krok 2 (Mezinárodní smlouvy): K mezinárodním smlouvám (SZDZ) a jejich kolizním kritériím se přistoupí výhradně tehdy, pokud obě země považují poplatníka za svého rezidenta. Bez vnitrostátního konfliktu nelze mezinárodní smlouvu pro určení rezidence vůbec použít.

Hotel či Airbnb jako stálý byt

GFŘ nově upřesňuje, že stálým bytem může být za určitých okolností i hotel, ubytovna nebo krátkodobé ubytování přes platformy typu Airbnb či Booking.com: 

  • Při příjezdu do ČR: Pokud zahraniční pracovník v hotelu či přes Airbnb překlenuje dobu, než si najde trvalé bydlení, splňuje toto ubytování podmínky stálého bytu a rezidentem se stává od prvního dne. 
  • Při odjezdu z ČR: Pokud poplatník již vypověděl nájemní smlouvu, ale jeho odjezd se odloží a on toto mezidobí stráví v hotelu, jeho bydliště (a tedy i rezidentství) pro daňové účely stále trvá.

Časování relokace a úskalí dělené rezidence

Metodika detailně popisuje vznik tzv. dělené daňové rezidence (zdanění celosvětových příjmů v ČR jen po část roku). Při plánování stěhování je však nutné dát pozor na asymetrii vnitrostátních testů: 

  • Kritérium bydliště vzniká a zaniká přesným dnem, což umožňuje rezidenci rozdělit v průběhu roku. 
  • Kritérium obvyklého zdržování (test 183 dní) však funguje retrospektivně za celé zdaňovací období. Pokud v ČR strávíte více než 183 dní v kalendářním roce, stáváte se českým rezidentem zpětně od 1. ledna. To zásadně komplikuje situaci zejména u zemí s jiným než kalendářním daňovým rokem (např. Indie s fiskálním rokem od 1. dubna).

Upozornění pro studenty a pacienty

Zákonem stanovený status daňového nerezidenta studentů a osob podstupujících lékařské ošetření v České republice automaticky zaniká v okamžiku, kdy tyto osoby začnou na území České republiky vykonávat výdělečnou činnost (zaměstnání nebo podnikání). V takových případech se začnou uplatňovat standardní kritéria pro určení českého daňového rezidentství podle zákona o dani z příjmů fyzických osob.


Zahraniční domicil není absolutní štít

Důkazní břemeno leží plně na poplatníkovi (prokazuje se nájemními smlouvami, letenkami, výpisy z účtů). GFŘ explicitně varuje, že český správce daně nemusí zahraniční potvrzení o daňovém domicilu akceptovat. Pokud má úřad pochybnosti nebo zjistí fakta, která zahraniční daňová správa nevzala v potaz (např. skutečné středisko životních zájmů rodiny), může platnost zahraničního potvrzení zpochybnit.

Určování daňové rezidence vyžaduje detailní analýzu časových os, rodinných vazeb i ekonomických aktivit v obou dotčených státech. Pokud řešíte přeshraniční mobilitu zaměstnanců nebo relokaci vlastního podnikání, rádi s Vámi Vaše konkrétní daňové nastavení zkonzultujeme.

Potřebujete odbornou podporu ve Vašem podnikání?
Zašlete nám žádost o nabídku a spojte se s našimi zkušenými odborníky.

Kontaktujte našeho odborníka

Přečtěte si také