10 klíčových daňových a účetních výzev pro polské firmy působící v ČR

Pro mnoho polských firem je vstup do České republiky dalším přirozeným krokem. Český trh nabízí geografickou blízkost, ekonomickou stabilitu a známé podnikatelské prostředí. Proto stále více polských podniků vstupuje do České republiky nebo zvažuje přeshraniční aktivity.

Nicméně, navzdory podobnostem mezi polským a českým systémem se společnosti při působení v České republice často setkávají s neočekávanými daňovými, účetními a regulačními výzvami.

Včasné pochopení těchto rozdílů je klíčové pro minimalizaci rizik a zajištění hladkého vstupu na trh.

Hlavní rozdíly v podnikání mezi Polskem a Českem

1. Volba správné struktury: dceřiná společnost, pobočka nebo přeshraniční model

Polské společnosti vstupující na český trh se musí rozhodnout, jak strukturovat své aktivity.

Nejčastější možností je česká společnost s ručením omezeným (s.r.o.), kterou lze relativně snadno založit, a která vyžaduje pouze minimální základní kapitál. Proces však zahrnuje notářské zápisy a přísné lhůty pro registraci.

Alternativně mohou společnosti působit prostřednictvím pobočky (odštěpný závod) nebo dokonce zpočátku fungovat přeshraničně bez formální přítomnosti.

Proč je to důležité:

Zvolená struktura ovlivňuje daňovou zátěž, povinnosti v oblasti compliance, provozní flexibilitu i vnímání ze strany místních partnerů.

Zjistěte více: Jak založit společnost v České republice

2. Stálá provozovna (SP): nejvíce podceňované daňové riziko

Jedním z nejzásadnějších problémů pro polské společnosti působící v České republice je riziko vzniku stálé provozovny (SP).

SP může vzniknout i bez existence české právnické osoby, například prostřednictvím:

• dlouhodobých stavebních nebo instalačních projektů,
• zaměstnanců nebo managementu působících v ČR,
• využívání kanceláře, skladu nebo technické infrastruktury,
• závislých zástupců uzavírajících smlouvy.

Je nezbytné rozlišovat mezi:

• stálou provozovnou (pojem pro daň z příjmu právnických osob), a
• provozovnou (pojem pro DPH) – nejde o totožné koncepty.

České daňové orgány stále více posuzují ekonomickou podstatu místních aktivit. Struktury bez dostatečné lokální přítomnosti mohou být zpochybněny, zejména v oblasti transferových cen a srážkové daně. 

Proč je to důležité:

Nedojde-li k identifikaci stálé provozovny, může to vést k neočekávaným povinnostem v oblasti daně z příjmů právnických osob a k dodatečným opravám.

3. DPH v České republice: praktické rozdíly

Ačkoli jsou systémy DPH v rámci EU sjednoceny, jejich uplatňování se výrazně liší.

Mezi hlavní české specifika patří:

• základní sazba DPH 21 %,
• rozsáhlé využívání tuzemského přenesení daňové povinnosti,
• povinnost podávat kontrolní hlášení,
• možnost registrace k DPH i bez existence pevné provozovny.

Typické problémy:

• nesprávné uplatnění přenesení daňové povinnosti,
• nesprávné pochopení podmínek pro registraci k DPH,
• chyby ve fakturaci při existenci české provozovny.

Proč je to důležité: 

Chyby v oblasti DPH jsou snadno dohledatelné a často vedou k daňovým doměrkům.

4. Daň z příjmů právnických osob: podobný rámec, odlišné výsledky

Daň z příjmů právnických osob je v obou zemích odvíjí od účetních výsledků, avšak v praxi existují značné rozdíly.

Hlavní aspekty v České republice:

• sazba daně 21 %,
• odlišná pravidla pro daňové odpisy,
• přísnější přístup k tvorbě rezerv,
• omezení daňové uznatelnosti úroků,
• absence skupinového zdanění.

Proč je to důležité: 

Daňové položky uznávané v Polsku nemusí být daňově uznatelné v České republice.

5. Transferové ceny a vnitroskupinové transakce

Přeshraniční transakce mezi polskými a českými společnostmi musí být v souladu s pravidly převodních cen.

České daňové orgány uplatňují formální přístup založený na důkladné dokumentaci, se zvláštním důrazem na:

• manažerské služby,
• alokaci nákladů,
• financování v rámci skupiny.

Proč je to důležité:

Nesprávně nastavené převodní ceny mohou vést k daňovým doměrkům, sankcím a dvojímu zdanění.

6. Srážková daň u přeshraničních plateb

Platby, jako jsou dividendy, úroky a licenční poplatky, mohou podléhat srážkové dani.

Ačkoli směrnice EU umožňují osvobození, je nutné splnit:

• podmínky minimálního podílu,
• dobu držení,
• důkaz o skutečném vlastníkovi.

Proč je to důležité:

Nesprávná aplikace může vést k dodatečné daňové povinnosti a administrativním komplikacím.

7. Zaměstnávání a přeshraniční pracovní síla

Polské společnosti často vysílají zaměstnance do České republiky.

Hlavní aspekty:

• oznamovací povinnosti,
• pravidla pro daň z příjmů fyzických osob (15 % / 23 %),
• vyšší odvody zaměstnavatele,
• koordinace sociálního zabezpečení v rámci EU (certifikáty A1).

Proč je to důležité:

Nesprávné nastavení může vést k chybám ve mzdách nebo ke dvojímu zdanění. 

8. Účetní rozdíly: české GAAP vs. polské GAAP

Navzdory společnému rámci EU se česká účetní pravidla v praxi liší. 

Hlavní rozdíly zahrnují:

• zacházení s majetkem a technickým zhodnocením,
• strukturu účetních výkazů,
• formálnější požadavky na dokumentaci,
• povinný reporting v českém jazyce.

Proč je to důležité:

Rozdíly často způsobují komplikace při skupinovém reportingu a konsolidaci.

9. Compliance a povinnosti reportingu

Český systém je vysoce formalizovaný a stále více digitalizovaný, což od firem vyžaduje zavedení strukturovaných a včasných procesů zajišťujících dodržování předpisů.

Společnosti musí dodržovat:

• přísné daňové termíny (DPH, daň z příjmů právnických osob, mzdy),
• detailní reportovací povinnosti včetně kontrolního hlášení k DPH, 
• povinnou elektronickou komunikaci s úřady prostřednictvím datové schránky.

České daňové orgány jsou obecně formalistické a silně zaměřené na dokumentaci, přičemž kladou důraz na soulad mezi podáním, účetními záznamy a podkladovou dokumentací. 

Společnosti by také měly pečlivě posoudit povinnost statutárního auditu, která se liší od polských pravidel a může nastat dříve, než se očekává, kvůli odlišným limitům a hodnoticím kritériím.

Podrobný přehled najdete v našem článku: Statutární auditní povinnosti pro polské společnosti působící v České republice

Proč je to důležité:

I drobné chyby v compliance – například opožděná podání nebo nesoulad v reportingu – mohou vést k automatickým sankcím a zvýšenému riziku daňové kontroly. 

10. Pobídky a investiční příležitosti

Česká republika nabízí:

• daňové pobídky pro výzkum a vývoj (R&D),
• programy financované z fondů EU,
• investiční podpůrné schémata.

Nárok na tuto podporu však často závisí na včasném plánování. 

Proč je to důležité:

Příležitosti jsou často promarněny, pokud nejsou řešeny dostatečně včas.

Navzdory podobnosti polského a českého podnikatelského prostředí se polské společnosti při vstupu na český trh nebo během svého působení často setkávají s opakujícími se problémy. Tyto výzvy obvykle nevznikají kvůli složitým strukturám, ale spíše kvůli mylné domněnce, že oba systémy fungují stejně.

V praxi mohou i zdánlivě drobná nedorozumění vést k značným daňovým závazkům, rizikům spojeným s nedodržením předpisů nebo zbytečným nákladům.

V následující tabulce jsou uvedeny nejčastější úskalí, s nimiž se setkáváme v rámci přeshraničních projektů — spolu s jejich možnými důsledky.

Nejčastější úskalí pro polské firmy působící v ČR

Česká republika zůstává pro polské společnosti atraktivním trhem. Avšak, rozdíly v daňových, účetních a regulačních systémech vyžadují pečlivé plánování a místní odborné znalosti.

Proaktivní a koordinovaný přístup umožňuje firmám minimalizovat rizika a soustředit se na dlouhodobý růst na českém trhu.