kapitalove prijmy

Příjmy z kapitálového majetku

Markéta Gattnarová
30.01.2023
kapitalove prijmy
V našem minulém článku jsme vás seznámili s tzv. ostatními příjmy a jejich jednotlivými kategoriemi. Dnešním článkem na toto téma volně navážeme a podíváme se na příjmy z kapitálového majetku, především na to, které příjmy do této kategorie nejčastěji spadají, jak se zdaňují a jakým způsobem se vykazují v daňovém přiznání.

Kapitálové příjmy jsou vymezeny v § 8 zákona o dani z příjmu (dále pouze „ZDP“) a zdaňují se sazbou daně 15 % (respektive 23 % při překročení zákonem stanovené hranice, která pro rok 2022 činila 1 867 728 Kč se v roce 2023 zvyšuje na 1 935 552 Kč). Příjmy fyzických osob se řadí ke kapitálovým příjmům v případě, že se nejedná o příjem ze závislé činnosti (§ 6), příjem z podnikání (§ 7), příjem z pronájmu (§ 9) či tzv. ostatní příjem (§ 10).

Stejně jako u tzv. ostatních příjmu, o kterých jsme vás informovali v našem minulém článku, v případě kapitálových příjmů je rovněž nemožné se dostat do ztráty.

Některé druhy kapitálového majetku jsou zdaňovány již u zdroje, kterým je např. banka, obchodní korporace či pojišťovna, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Příjmy připsané poplatníkovi pak představují již čistý výnos po zdanění, který není potřeba dále zdaňovat, tudíž není potřeba podávat daňové přiznání.

Mezi příjmy poplatníků, kdy je daň sražena plátcem se nejčastěji řadí:

  • příjmy z podílů na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li tento podíl představován cenným papírem (tedy tzv. dividenda);
  • příjmy z držby a následovného výnosu z dluhopisů (kromě výnosu, kdy jde o rozdíl mezi hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem);
  • příjmy z podílů na zisku tichého společníka z účasti na podnikání;
  • příjmy z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách;
  • úroky z peněžních prostředků na účtu, který není určen k podnikání;
  • dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem;
  • dávky doplňkového penzijního spoření;
  • plnění ze soukromého životního pojištění.

V případě, že příjmy z kapitálového majetku nespadají pod zdanění zvláštní sazbou daně, je poplatník takové příjmy povinen uvést v daňovém přiznání, přičemž se tyto příjmy v daňovém přiznání uvádí až ve chvíli, kdy jsou skutečně vyplaceny.

Poplatník podává daňové přiznání v případě obdržení následujících příjmů:

  • úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček;
  • úroky z prodlení;
  • výnosy z jednorázového vkladu; a
  • úrokové a jiné výnosy z držby směnek.

Vzhledem k tomu, že příjmy z kapitálového majetku nelze ponížit o náklady s nimi spojené, nevyplňuje se v daňovém přiznání žádná dodatečná příloha, jako je tomu u příjmů z podnikání, příjmů z pronájmu či ostatních příjmů.

Speciálním případem jsou kapitálové příjmy ze zahraničí. Pokud kapitálové příjmy plynou ze zahraničí (např. v případě dividend vyplacených ze strany společností se sídlem mimo Českou republiku), je potřeba tento příjem uvést v rámci českého daňového přiznání, a to i v případě, že příjem byl v zahraničí již zdaněn. Poplatník má ovšem daňovou výhodu v případě, že má ČR uzavřenou s danou zemí tzv. smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která – pokud byla daň v zahraničí vypočtena a sražena správně - umožnuje její započetí na daň vypočtenou v České republice, a tedy efektivní eliminaci dvojího zdanění.

Dalším specifickým příkladem jsou příjmy z kapitálového majetku plynoucí do společného jmění manželů. V případě, že příjmy:

  • plynou ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, příjem se zdaňuje pouze u tohoto manžela;
  • plynou ze zdroje, které nejsou vloženy do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se tento příjem pouze u jednoho z manželů.

Některé kapitálové příjmy jsou navíc dle ZDP od daně z příjmů osvobozeny, a tudíž je v daňovém přiznání také neuvádíme. V souvislosti s tímto je důležité upozornit, že v případě osvobozených příjmů musí jakákoliv fyzická osoba oznámit příslušnému finančnímu úřadu každý příjem, který je od daně osvobozený a který převyšuje částku 5 milionů Kč. Toto oznámení je potřeba podat do konce termínu pro podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období, přičemž příslušný formulář je možno nalézt na webových stránkách Finanční správy.

Pro daňové přiznání za rok 2022 je stanoven základní termín pro podání 3. dubna 2023 v tištěné podobě a 2. května 2023 v případě elektronického podání. Pokud ovšem nestíháte své daňové přiznání zpracovat v termínu, případně si nevíte se zpracováním rady, můžete požádat o pomoc daňového poradce. S využitím služeb daňového poradce lze termín prodloužit až o 3 měsíce, kdy termín podání je stanoven na 3. července 2023.

Kontaktujte našeho odborníka

Andrea Kleinová
Andrea Kleinová
Certified Tax Advisor
Crowe

Daňové poradenství