Několik běžných chyb z letošních auditů

Pomalu se blíží prázdniny, i nám auditorům končí auditní sezóna, proto jsem se rozhodla v dnešním příspěvku zmínit pár účetních nešvarů, se kterými jsme se setkali během letošní auditní sezóny.

NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

Český účetní standard 017 ve svém bodě 3.11.1. říká:

„Na příslušném účtu vykazovaném v položce „D.I.1. Náklady příštích období“ se účtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, a sice konkrétních jednotlivých účtů v účtové třídě 5, například náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání, nájemné a pachtovné placené předem, předplatné; zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.“

Z výše uvedené citace bych chtěla zdůraznit, že se jedná o „výdaje běžného období“, což si bohužel mnohé společnosti neuvědomují a účtují o nákladech příštích období i v případě, že faktura nebyla uhrazena a nadhodnocují tak rozvahu jak na straně aktiv, tak pasiv.

Mnohem horší prohřešek proti účetním pravidlům však vidím v používání nákladů příštích období pro jakékoli položky, které se společnosti „nehodí“ mít v hospodářském výsledku běžného účetního období. Zde budu opět citovat ustanovení Českého účetního standardu 017, bod 3.11, který říká:

“3.11. Účtová skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
V této účtové skupině se účtuje o přechodných účtech aktiv a pasiv; na příslušných účtech se časově rozlišují náklady a výnosy v souvislosti s konkrétním titulem v určité známé výši, jakož i v dohadné výši v souvislosti s konkrétním titulem, a sice mezi dvěma nebo více za sebou jdoucími účetními obdobími. Časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka a škody.“

Zmínit chci hlavě pasáž, že časově nelze rozlišovat pokuty a penále, jelikož jsme se setkali s případem, kdy společnost účtovala na účtu nákladů příštích období o nezaplacených penalizačních fakturách, a to na základě doporučení své daňové poradkyně s odůvodněním, že nezaplacené penalizační faktury přece nejsou náklady.

VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

Podobný princip jako u nákladů příštích období platí i výnosy příštích období. Opět budu citovat z Českého účetního standardu 017, který v bodě 3.11.4 říká:

“Na příslušném účtu vykazovaném v položce „C.I.2. Výnosy příštích období“ se účtují příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích, například nájemné a pachtovné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné.“

Společnosti by tedy neměly vykazovat ve finančních výkazech výnosy příštích období, pokud nebyly k datu účetní závěrky zaplaceny, jinak opět nadhodnocují aktiva (pohledávky), tak pasiva v rozvaze.

PŘIJATÉ A POSKYTNUTÉ ZÁLOHY

Řada společností také v rámci mnohdy komplikovaných obchodních případů používá účty 314 – poskytnuté zálohy a 324 – přijaté zálohy i v případě, že se ve skutečnosti nejedná o příjem nebo výdej peněžních prostředků. V účetních knihách pak vidíme např. shodné několikamilionové částky na určitém analytickém účtu 311 – Pohledávky z obchodního styku a na analytickém účtu 324 – Poskytnuté zálohy. Obdobná situace nastává, pokud společnost účtuje o přijaté dodavatelské faktuře způsobem 314 – poskytnutá záloha/321 - Obchodní závazky, aniž by došlo k platbě. V těchto případech opět společnosti nadhodnocují jak aktiva, tak pasiva ve své rozvaze, protože oba účty by měly být používány pouze pro poskytnuté provozní zálohy, tedy účetní zápis 314 – Poskytnuté zálohy/221 – Bankovní účet nebo přijaté provozní zálohy, účetní zápis 221 – Bankovní účet/324  - Přijatá záloha.

V případě jakýchkoli dotazů ohledně výše zmíněných účetních případů nebo jakýchkoli jiných mě neváhejte kontaktovat na: