Určujete správně životnost technického zhodnocení pronajaté budovy?

Máte svou kancelář, sklad nebo výrobní prostory v pronajaté budově? Provedli jste tam stavební úpravy, o kterých účtujete jako o technickém zhodnocení pronajaté budovy?

Pokud jste na obě otázky odpověděli „ANO“, na jakou dobu technické zhodnocení odepisujete?

V praxi se u svých klientů velmi často setkávám s tím, že budova je prostě budova a ta se přece odepisuje 30 let.  Ale dává Vám to smysl u pronajaté budovy, když máte nájemní smlouvu třeba jen na pět let?

Pokud provádíte technické zhodnocení pronajaté budovy, doporučuji se zamyslet nad životností tohoto majetku ve dvou směrech:

1. Jaká je životnost tohoto majetku?
   Zde záleží na povaze majetku: elektrické rozvody, podlahové značení budovy, regály pevně spojené s budovou apod.
   
   
2. Na jak dlouho máte uzavřenu nájemní smlouvu?

Životnost (tedy dobu odepisování) technického zhodnocení pronajaté budovy byste měli stanovit jako dobu kratší z:

• životnosti tohoto majetku
• doby uzavřené nájemní smlouvy.

Rozhodně by se Vám nemělo stát, že po ukončení nájemní smlouvy budete mít v registru majetku položku se zůstatkovou účetní hodnotou, ke které už de facto nemáte právo.

Na co dalšího doporučuji si dát pozor?
V nájemní smlouvě např. můžete mít rovněž ustanovení, že po skončení nájmu musíte prostory na své náklady uvést do původního stavu. V tomto případě byste zároveň měli tvořit rezervu na uvedení prostor do původního stavu, a to v hodnotě, ve které odhadujete náklady na uvedení prostor do takového stavu.

Pokud máte k problematice o technickém zhodnocení pronajaté budovy další dotazy, velmi ráda Vám je já osobně nebo mí kolegové zodpovíme.