tax

Nový zákon o účetnictví

Jonáš Baldík
27.03.2024
tax
Zákon je v současnosti v podobě návrhu, nelze tedy říci, jakou podobu bude mít po absolvování celého legislativního procesu – toto se netýká pouze samotné podoby zákona, ale také k němu náležících prováděcích vyhlášek, které upravují, zpřesňují a dále rozvádějí ustanovení v něm uvedené. Ačkoliv tedy stále nemáme finální podobu, níže si uvedeme hlavní změny, které jsou od roku 2025 očekávány.

Změna povinnosti vést účetnictví

Nový zákon si za cíl klade (mimo jiné) snížení administrativní zátěže – organizační složky zahraničních entit, fyzické osoby či malé neziskové organizace (které nejsou plátci DPH a jejichž čistý obrat a úhrn aktiv nepřesáhnou 3 miliony korun) nově nebudou mít povinnost vést účetnictví. Nutno podotknout, že povinnost vést evidenci pro daňové potřeby tímto dotčena není.

Důraz na účetní výkazy

Zákon si (obdobně jako mezinárodní účetní standardy) uvědomuje, že účetní výkazy jsou důležitým nástrojem pro komunikaci mezi firmami a veřejností, svoji pozornost tedy upíná méně na samotný proces účtování a více na podobu (a obsah) účetních výkazů (a fakt, jakým způsobem podávají věrné a poctivé informace svým uživatelům). Mimo jiné obsahuje definice jednotlivých pojmů v rámci výkazů, jako jsou aktiva, vlastní kapitál, dluhy, výnosy a náklady.

Změny v oblasti leasingů

Jednou z výrazných odlišností mezi českými účetními standardy a IFRS je v respektování obsahu nad formou. Nový zákon si klade za cíl (stejně jako IFRS) postavit obsah nad formu, což se nejvýrazněji dotkne právě leasingů, které navrhuje pojmout jako způsob pořízení práva užívání, tj. na leasing se bude dívat obdobně jako na koupi (nájemce tak zahrne dané aktivum do své rozvahy a bude o něm účtovat včetně odpisů).

Současná hodnota

Zákon nově zavádí možnost oceňovat pohledávky a závazky v tzv. současné hodnotě, tedy diskontované hodnotě současných čistých peněžních toků. Toto ustanovení bylo jedním z nejčastěji kritizovaných v rámci připomínkového řízení, přičemž nejvíce byla napadána pracnost provedení, nejasnost přínosu, navrhovaná dobrovolnost a z toho vyplývající snížená srovnatelnost informací mezi jednotlivými účetními jednotkami (či jednotlivými lety).

Rozhodný den přeměny

Výraznou změnou dojdou také přeměny v rámci ČR – účetní jednotka, která je účastna na přeměně a která v rámci přeměny nezaniká, nebude ukončovat v důsledku přeměny své účetní období, ale pouze bude od data přeměny účtovat s ohledem na uskutečněnou přeměnu.

Změny v povinnosti auditu

Zákon navrhuje výrazně zvýšit limity pro vznik povinnosti auditu – v současnosti je návrh zakotven na úrovni 240 mil. Kč ročního obratu, 120 mil. Kč úhrn aktiv a průměrný přepočtený počet zaměstnanců 50 (současný zákon uvádí hodnoty 80 mil. Kč obrat, 40 mil. Kč aktiva a 50 zaměstnanců), přičemž firma musí překročit alespoň 2 z 3 kritérií pro vznik povinnosti auditu.

 

Původně byla plánována účinnost zákona od 1. 1. 2024, vzhledem k délce legislativního procesu je momentálně předpokládaná platnost od 1. 1. 2025, a skeptici předpokládají platnost o rok později. Samotné ministerstvo uvádí, že platnost zákona se bude odvíjet od implementace všech návazných předpisů. Naši odborníci budou problematiku nadále sledovat a informovat Vás o významných změnách. 

Daňové poradenství

Kontaktujte našeho odborníka

Jiri Sindelar
Jiří  Šindelář
Tax Director
Crowe