V důsledku novely zákona o DPH dojde od 1. ledna 2020 k systémovým změnám v oblasti DPH, konkrétně k implementaci tzv. „quick fixes“. Tyto změny navazují na změny legislativy na úrovni EU a týkají se vesměs dodávek zboží mezi jejími členskými státy.
Změny se týkají následujících záležitostí:
Zavedení podmínky znalosti DIČ pořizovatele a správného uvedení dodání zboží v souhrnném hlášení pro uplatnění osvobození dodání zboží do jiného členského státu
Od 1. ledna 2020 bude pro všechny členské státy EU platit, že osvobození pro dodání zboží do jiného členského státu bude aplikovatelné pouze při prodeji odběratelům registrovaným k DPH v daném státě. Tuto podmínku bude nutné řádně ověřit prostřednictvím systému VIES. Další podmínkou bude, že dodavatel takové plnění správně vykáže ve svém souhrnném hlášení.
V tomto ohledu plátcům doporučujeme, aby při každém vydání faktury vůči odběrateli ověřili také, zda má tento odběratel přidělené DIČ, a to prostřednictvím systému VIES. V rámci přípravy přiznání ověřujeme platnost DIČ také my. Nicméně, systém VIES je schopen potvrdit pouze existenci DIČ platného ke dni kontroly (tj. v našem případě ke dni přípravy formuláře souhrnného hlášení). Pokud by tedy došlo k získání/ztrátě DIČ v mezičase mezi samotným dodáním a přípravou souhrnného hlášení, nejsme schopni existenci DIČ důvěryhodně ověřit.
Zpřísnění prokazování uskutečnění přepravy zboží do jiného členského státu
Skutečnost, že zboží bylo opravdu přepraveno do jiného členského státu EU, je nezbytnou podmínkou pro uplatnění osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu EU. Změny v této oblasti představují tedy zřejmě změnu s největším praktickým dopadem.
Od počátku roku 2020 se uplatní vyvratitelná domněnka, že doprava je prokázána, pokud bude mít osoba uplatňující osvobození od daně (tj. dodavatel) k dispozici doklady požadované v prováděcím nařízení k evropské směrnici o DPH. Doklady lze pro účely této úpravy rozdělit do dvou skupin. Konkrétně na tzv. dokumenty „primární“, které se týkají přímo odeslání nebo přepravy zboží, a dokumenty „sekundární“ představující jinou podpůrnou dokumentaci.
V případě, že bude přeprava zajištěna prodávajícím (nebo třetí osobou na jeho účet), bude pro úspěšné prokázání přepravy nutné předložit buď (A) dva primární dokumenty nebo (B) jeden primární dokument a alespoň jeden sekundární dokument. Předložení dvou sekundárních dokumentů nebude dostačujícím důkazním prostředkem.
V případě, že bude přeprava zajištěna kupujícím (nebo třetí osobou na jeho účet), musí mít prodávající navíc (k výše uvedeným dokumentům) také písemné prohlášení kupujícího se všemi předepsanými náležitostmi. Toto prohlášení je kupující povinen vydat do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k dodání.
V každém případě si výše uvedené dokumenty nesmí protiřečit a musí být vystavené různými, na sobě nezávislými stranami.
Nová definice společného a harmonizovaného pravidla přiřazování přepravy v rámci tzv. řetězových obchodů
Řetězový obchod představuje transakci, kdy v průběhu jedné přepravy zboží dojde nejméně dvakrát k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník.
Přeprava v rámci řetězových obchodů bude tak nově primárně přiřazena k transakci mezi dodavatelem a prostředníkem. Pouze v případě, že prostředník sdělí dodavateli své DIČ pro účely DPH, které mu bylo přiděleno členským státem k zahájení odeslání nebo přepravy, se přeprava přiřadí až k dodání tímto prostředníkem.
Sjednocení režimu konsignačního skladu ve formě call-off stock
V současné době je režim call-off skladu v České republice nastaven tak, že přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska se může považovat za pořízení zboží konkrétním odběratelem, avšak již ke dni přesunu zboží do skladu v České republice (i když toto zboží nebylo ještě ze skladu z jeho strany odebráno). Odběratel pak pořízení zboží samovyměřuje již při jeho naskladnění, což vyžaduje také vydání daňového dokladu v plné výši hodnoty přesunutého zboží. Při odebrání zboží ze skladu (a tedy při skutečném přesunu práva nakládat se zbožím jako vlastník) pak už nedochází k vykazování v oblasti DPH a mezi obchodními partnery jsou vydávány pouze tzv. komerční faktury (tedy NE daňové doklady).
Od 1. ledna 2020 se celý systém zdanění u call-off skladů kompletně změní a bude harmonizován na úrovni celé EU. Nově bude odběratel odvádět DPH, resp. deklarovat pořízení zboží z jiného členského státu až v okamžiku skutečného odběru zboží ze skladu, tj. až v okamžiku skutečného přesunu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Nebude již tedy nutno rozdělovat moment vykázání dodání/přijetí zboží a skutečného nákupu zboží, a tudíž vykazovat daňový doklad odděleně od tzv. komerčních faktur.
Na druhé straně s tím ovšem souvisí nové administrativní požadavky. Za prvé nastavení časového limitu, po který může být zboží uskladněno a za druhé nutnost vedení evidence na straně dodavatele.
Od 1. 1. 2020 tak bude lhůta, po kterou může být zboží v call-off skladu uskladněno bez nutnosti registrace dodavatele ve státě call-off skladu (a tedy ve státě zákazníka) stanovena na 12 kalendářních měsíců, během nichž musí být zboží ze skladu odebráno, a tedy zdaněno.