Crowe news

Roční mzdová agenda

Díl druhý

Martin Svoboda
23. 2. 2020
Crowe news

V minulém článku jsme si řekli, jak je to s evidenčními listy důchodového pojištění a ohlášením povinného podílu. Nyní se podíváme na roční zúčtování daně.

Roční zúčtování daně

Typickou chybou je záměna ročního zúčtování daně (RZD) s daňovým přiznáním. Přestože se jedná v mnoha ohledech o podobnou věc, je třeba mezi těmito dvěma pojmy rozlišovat, a to zejména z toho důvodu, že ten, kdo má zákonnou povinnost podat daňové přiznání, nesmí žádat o roční zúčtování.

Během kalendářního roku jsou u zaměstnaneckého příjmu odváděny pouze zálohy na daň. Tyto zálohy je možné po uplynutí roku vyrovnat a roční zúčtování daně je jedna z možností, jak toho dosáhnout. Vyrovnání může být provedeno i přes daňové přiznání, ale zákonodárce u velké skupiny obyvatel ČR přenesl tuto „starost“ ze svých beder na zaměstnavatele právě prostřednictvím ročního zúčtování.

Jaký je tedy hlavní rozdíl? Daňové přiznání musí podat zaměstnanec sám na finanční úřad, případně může využít služeb daňového poradce. O roční zúčtování daně zaměstnanec žádá zaměstnavatele a ten má povinnost ho bezplatně provést, jsou-li splněny další podmínky.

Kdo může o RZD žádat? Zjednodušeně, o RZD může požádat zaměstnanec, který měl po celý rok příjem ze zaměstnání pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů a u všech podepsal prohlášení k dani. Současně takový zaměstnanec nesmí mít jiné příjmy podle § 7-10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 Kč. Mezi takové příjmy patří např. příjmy z podnikání, pronájmu, vyplacených dividend akcií, prodeje cenný papírů aj. Zákon dále stanoví další situace, kdy je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání, např. pokud celkový roční zdanitelný příjem přesáhne částku 48násobku průměrné měsíční mzdy nebo kdy zaměstnanec zrušil soukromé životní pojištění, na něž mu přispíval zaměstnavatel nebo u něhož si zaměstnanec uplatňoval nezdanitelné části základu daně v předchozích letech.

V rámci ročního zúčtování (a daňového přiznání) lze uplatnit slevu na manžela/manželku s celoročními příjmy (zdanitelnými i nezdanitelnými) do 68 000 Kč, zaplacené školkovné do výše minimální mzdy za každé dítě a dále nezdanitelné části základu daně, které na rozdíl od slev pouze snižují základ daně a přináší tak reálnou úsporu na dani ve výši 15 % z uplatňované částky. Mezi nezdanitelné částky základu daně patří poskytnutí darů, zaplacené úroky z úvěrů pro financování bytových potřeb, příspěvky na soukromé penzijní připojištění (DPS), pojistné na soukromé životní pojištění, členské příspěvky člena odborové organizaci a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Autor

ms
Martin Svoboda
Payroll Development Specialist
Contract Administration