zamestnanci

Půjčte své zaměstnance a pomozte na všech frontách

...ale nevystavujte se riziku!

Andrea Kleinová
24. 4. 2020
zamestnanci

Pandemie nového koronaviru je aktuálně snad nejčastěji používaným spojením. Na paty mu v tomto ohledu šlape spojení ekonomická krize a s ní spojené dopady, a to především ve vztahu k propouštění zaměstnanců a růstu nezaměstnanosti.

Na druhé straně, pandemie také ukazuje to dobré v nás a vyvolává vlny vzájemné pomoci. Jednou z forem takové pomoci je i půjčování zaměstnanců ze strany těch společností, které aktuálně nemají práci, těm společnostem, které trpí nedostatkem zaměstnanců, např. kvůli péči o děti nebo kvůli navýšení objemu výroby ve specifických odvětvích.

Půjčování zaměstnanců pak pomůže nejenom zaměstnavatelům na obou stranách, ale také zaměstnancům, kteří budou mít možnost zachovat svůj pracovní poměr. Právě z tohoto důvodu k půjčování zaměstnanců vyzývá i Hospodářská komora v rámci celostátního projektu Zachraň práci!

Dočasné přidělení zaměstnance je upraveno zákoníkem práce. Jde o situaci, kdy tzv. právní zaměstnavatel, tedy zaměstnavatel, se kterým má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu, propůjčí své zaměstnance tzv. ekonomickému zaměstnavateli, přičemž zaměstnanec s takovým krokem musí souhlasit. Práci pak zaměstnanci přiděluje a jeho výkon kontroluje ekonomický zaměstnavatel, ale mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady i nadále hradí jeho právní zaměstnavatel. Nicméně, základním předpokladem je, že za dočasné přidělení nesmí být mezi zaměstnavateli poskytována úplata, pouze refundace vynaložených nákladů na zaměstnance.

Právě tímto se dočasné přidělení zaměstnance odlišuje od agenturního zaměstnávání, kdy si agentura účtuje ziskovou marži. K dočasnému přidělení tak není nutné mít povolení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jak je vidět z výše uvedeného, dočasné přidělení zaměstnance předpokládá uzavření dvou dohod:

  • dohody mezi právním zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem;
  • dohody mezi právním a ekonomickým zaměstnavatelem.

V této souvislosti pak také vyvstává otázka, jak celou situaci vyřešit z daňového pohledu. Pokus o její vyřešení přinesl koordinační výbor Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství již v roce zavedení tohoto institutu do zákoníku práce.

Shrnutí těchto jednání nalezněte níže.

Daň z příjmů fyzických osob

Odměna zaměstnanci za práci během dočasného přidělení podléhá standardně daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a také zdravotnímu pojištění a sociální zabezpečení. Plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti při přidělování v rámci České republiky je i nadále právní zaměstnavatel.

Cestovní a jiné náhrady dle zákoníku práce nejsou předmětem daně, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou vyplácené právním či ekonomickým zaměstnavatelem. Samozřejmostí je, že nelze vyplatit cestovní náhrady dvojí za tytéž dny.

Daň z příjmů právnických osob

Při dočasném přidělení zaměstnance vznikají ekonomickému zaměstnavateli v zásadě dva typy nákladů:

  • refundované náklady hrazené právnímu zaměstnavateli;
  • ·náklady přímo hrazené ekonomickým zaměstnavatelem, což jsou především náklady na pracovní podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví, cestovní náhrady apod.

Pokud jsou splněny obecné podmínky daňové uznatelnosti nákladů, a tedy náklady jsou vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jedná se u ekonomického zaměstnavatele o daňově uznatelné náklady.

Dále je nutno zmínit, že v případě, kdy jsou právní a ekonomický zaměstnavatel spojenými osobami je refundace nákladů bez marže a v plné výši považována za tzv. cenu obvyklou.

Daň z přidané hodnoty

Oblast DPH vyvolává v poslední době nejvíc dotazů.

Koordinační výbor se v roce 2012 shodl na tom, že úhrada nákladů za dočasně přidělené zaměstnance není úplatou za zdanitelné plnění, jelikož byl zformulován argument, že refundované náklady jsou výrazem hodnoty práce, kterou poskytl zaměstnanec ekonomickému zaměstnavateli a vzhledem k tomu, že se jedná o příjmy z pracovně-právního vztahu, a tedy se nepovažují ve smyslu zákona o DPH za ekonomickou činnost. Výsledkem byl názor, že refundace nákladů vyvolaná přidělením zaměstnance nepodléhá DPH.

Na druhé straně, Soudní dvůr EU v polovině března tohoto roku judikoval, že dočasné přidělení zaměstnanců k výkonu práce za náhradu nákladů opravdu je předmětem DPH.

Otázkou tedy je, jak se v této situaci zachovat, aby se právní i ekonomický zaměstnavatel vyhnuli případnému riziku doměření DPH. Vzhledem ke skutečnosti, že DPH je daní na úrovni EU harmonizovanou, doporučujeme posoudit případy dočasného přidělení zaměstnance ve světle výše uvedeného rozsudku a závěry správně aplikovat. Obecně dočasné přidělení zaměstnance už nebude možné chápat jako plnění mimo rámec DPH, a to bez ohledu na kalkulaci částky mezi dotčenými zaměstnavateli.

Autor

Andrea Kleinova
Andrea Kleinová              
Certified Tax Advisor
Crowe